Ode dne, kdy jsme adoptovali v miniZoo ve Vendryni želvy pardálí, viselo ve vzduchu několik nezodpovězených otázek. Všichni jsme chtěli vědět, jestli jsou naše želvy kluci nebo holky, kolik je jim let a jak se vlastně jmenují. Ideální příležitostí, jak vše zjistit, byl relaxační den. 29. září jsme se tedy vypravili vlakem směr Bystřice, a protože miniZoo otevírá až v 10 hodin, navštívili jsme místní etnografické muzeum. Zde na nás čekal pohled do historického sálu kina, historické studny, přírodovědného koutku a také do expozice o životě našich předků. Prohlídku nám zpestřil pan průvodce ukázkou hry na trombity, kterou si poté zájemci mohli také vyzkoušet. Díky tomu jsme zjistili, že někteří z nás by byli celkem šikovnými pastevci. Poté jsme již zamířili do miniZoo, kde jsem si užili prohlídku doplněnou o krmení zvířat (dikobrazů, morčat, králíků, pštrosů, velblouda atd.) a někdy i o docela blízká setkání:) Poslechli jsme si povídání o místní velbloudí slečně a poté se dostalo také na hlavní cíl naší cesty. Všichni už víme, že nejstarší želvou v miniZoo je 19ti letý sameček Diego, kterému dělají společnost další 4 želvy (2 samičky, 1 sameček a jedna mladá želvička, u které pohlaví zatím není známo). Nakonec jsme si zpět do Těšína odvezli Diega alespoň v plyšové podobě a celý relaxační den zakončili s nanukem v ruce na vendryňském nádraží.